Historie japonských bojových umění 日本武道歴史
Samurajové v plné zbroji
Bojová umění mají v japonské kultuře nezastupitelné místo. Vždyť téměř celý ranný středověk v Japonsku byl ve znamení občanských válek. Bojová umění se v Japonsku začala systematicky rozvíjet od 10. století pod názvem Bugei 武芸 (bojová dovednost), později Bujutsu 武術 (bojové umění).
Z hlediska bojového umění jednotlivých válečníků, patřili Japonci mezi nejlepší válečníky světa. Ovšem individuální pojetí boje není ve válce většinou výhodné. Daleko výhodnější pro vedení bitev je jednotná činnost válečných celků, ale tuto důležitou skutečnost začali Japonci uplatňovat až ke konci feudálního období po vzoru Evropanů.
Bugei vycházely z potřeb praktického boje, převážně kolektivního charakteru. Byly průbojné a praktické pro boj. Jejich znakem byla vysoká bojová použitelnost. Sloužily především k boji na bitevním poli nebo k ochraně šlechty a jejich rodového majetku. U všech těchto historických bojových stylů byl kladen zvláštní důraz na umění boje se zbraněmi.
Budo 武道 (bojová cesta) je název pro modernější formy bojových umění. Formy Budo se, začaly rozvíjet na konci 19. století s úpadkem feudálního uspořádání Japonska. Oproti Bugei jsou formy Budo méně násilnicky orientovány. Důraz je zde kladen spíše na celkový rozvoj osobnosti a na obranu bez nutnosti totální likvidace protivníků.
Změnila se doba, změnily se zákony, změnil se i způsob boje. Ve starém Japonsku byl útok veden v naprosté většině mečem nebo jinou zbraní. Voják tehdy i dnes vždy použije k útoku i obraně svoji zbraň. Je nesmyslné udírat holou pěstí do protivníka ve zbroji, když máte svůj meč. A samurajové měli vždy u sebe svůj meč až do reformy Meiji na konci minulého století.
Se zákazem nošení mečů a změnou společenských zákonů se také mění způsob boje. Od tohoto okamžiku je v japonských bojových uměních vycházejících ze samurajské tradice, patrná výrazná preference boje holýma rukama. Protože však vycházejí z principů boje proti ozbrojenému nepříteli, prioritními technikami jsou zde páky a hody.
Mnich v cestovním oděvu
Kromě samurajů existovala další skupina, která ve středověkém Japonsku provozovala a rozvíjela bojová umění. Byli to mniši - bojovníci. Tito lidé často putovali po celé zemi a na svých cestách se Často střetávali s nebezpečím v podobě zlých lidí nebo zvířat. Museli také v případě potřeby chránit svůj klášter před napadením. Protože tito lidé se přirozeně pohybovali v civilním životě (na rozdíl od samurajů), jejich způsob boje byl tomu přizpůsoben. Prioritou byl boj holýma rukama, případně s holí, která je každodenní pomůckou putujícího mnicha. V tomto způsobu boje byly z praktických důvodů nejvíce zastoupeny techniky úderů a kopů na vitální body.
"Miluj Budo a poklad života tak jako miluješ sám sebe. Pozoruj přírodu. Následuj přírodu. Buď v jednotě s přírodou, protože jsi součástí velké přírody." soke Yamaue